Badatelská učebnice
V nové řadě učebnic je hlavní prostor věnován pramenům a didaktickým aparátům (otázkám k pramenům, hodnoticím rubrikám, jiným evaluačním nástrojům). Historické prameny jsou označovány jako „zdroje“, což odpovídá terminologii s jinými typy gramotností, především čtenářskou a mediální, jejichž součástí je porovnávání zdrojů a jejich kritické vyhodnocování. Charakter zdrojů je rozmanitý, vedle pramenů úřední provenience,
ego-dokumentů a názorů historiků patří mezi relevantní zdroje i produkty popkultury (historické filmy a seriály, počítačové hry, komiksy atd.). Zdroje mají různou podobu
a formát – kromě textů jsou to např. plakáty, fotografie, audionahrávky a videa.
Co v učebnici nenajdete?
Učebnice neobsahuje syntetické výklady a interpretace. Výkladové texty jsou spíše úvodními texty, které exponují téma a pro badatelskou práci nezbytné kontextové informace. V učebnici nenajdeme zvýrazněná „klíčová slova”, která by předjímala směr interpretace, ani shrnutí tématu či přehled nejdůležitějších dat. Nenajdeme v ní tedy žádné prvky narušující konstruktivistický a badatelský ráz.
Rozšiřující online materiály zdarma
Nové učebnice dějepisu mají tzv. hybridní formu, tj. tištěné publikace jsou prostřednictvím kódů a odkazů významně rozšířeny o doplňkové online materiály na www.skolasnadhledem.cz a www.historylab.cz, které významně podpoří nejen digitální kompetence žáků, ale i historické kompetence díky lepší vizualizaci a následné reflexi.
„Učební pomůcka pro 21. století, která posune výuku dějepisu tím správným směrem.“
„Po odborné stránce se tato hybridní učebnice vymyká oproti jiným řadám učebnic především ve své podstatě. Část odborného textu se nachází přímo v tištěné učebnici. Sice krátké, ale věcné výkladové části poskytují základní informace. Tyto informace rozvíjí a doplňuje druhá část, která se nachází na internetu… Další část odborného textu spoluvytváří žák, buď za pomoci vlastní učebnice, která obsahuje velké množství aktivit, nebo za pomoci pracovního sešitu“
Pavel Martinovský
(z recenzního posudku pro doložkové řízení k učebnici)
Učebnice pro 9. ročník
Čím se badatelská učebnice liší od ostatních?
Prim hrají otázky a v učebnici je najdete mnohem častěji než odpovědi.
Myslíme si totiž, že zdravý vztah k minulosti je založený na tázání a nikoli memorování výkladů.
V badatelském pojetí výuky je odlišná také role učitele. Je moderátorem a průvodcem při samostatném bádání žáků. Proto jsou v učebnici redukovány výkladové pasáže a důraz je kladen na historické zdroje.
Badatelská učebnice umožňuje žákům formovat jejich pohled na minulost,
jejíž obrazy nás obklopují – v názvech ulic, v místech, kam jezdíme, v knihách i počítačových hrách.
Tvořivé úkoly jsou založeny na interpretaci a analýze zdrojů – historických pramenů nebo odborných názorů.
Díky hybriditě učebnice získají žáci prostřednictvím kódů přístup k zajímavým online cvičením z aplikace HistoryLab a k videím na Škole s nadhledem.
V badatelské učebnici tedy nenajdete výklad s faktografií zakončený několika úkoly
a dalšími úkoly v pracovním sešitě, ani zvýrazněná „klíčová slova“, která by předjímala směr interpretace, či shrnutí tématu nebo přehled nejdůležitějších dat. V badatelské učebnici najdete zdroje, se kterými žáci pracují a díky kterým informace získávají. Pracovní sešit nepřináší další úkoly k procvičování, ale obsahuje rozšiřující úkoly ke zdrojům, které žákům pomáhají se zdroji pracovat.
Další výhodou učebnice je její hybridita.
Informace obsažené v tištěné učebnici rozvíjí druhá část učebnice, kterou najdete na internetu. Pomocí číselných kódů v učebnici a portálu Škola s nadhledem vás jednoduše přesměrujeme k dalším zdrojům. Zpravidla se jedná o ukázky z filmů, televizních seriálů, reportáží či dokumentů, které jsou umístěny na portálu dějepis ve 21. století. Číselné kódy jsou umístěny i u úkolů, které se žáky můžete zpracovávat v aplikaci HistoryLab.
Jak pracovat s učebnicí
Rozvíjení historického myšlení spočívá v práci se zdroji. Zdroje představují základ historického poznání, jež umožňuje rozlišit možné interpretace od těch nesprávných. Proto se kapitoly skládají z několika zdrojů, ke kterým jsou přiřazeny úkoly. Práce s úkoly pak má vést k odpovědi na badatelskou otázku, která určuje zaměření každé kapitoly.
Potřebné informace a popis tématu najdete v úvodním textu, v časových osách a dalších informačních prvcích. Každá kapitola sleduje jednu oblast historického myšlení.
Učební úkoly v každé kapitole směřují k jedné z těchto oblastí.
Autorské doporučení pro práci s učebnicí je obsaženo v příručce pro učitele. Učebnici je možné používat samostatně, ale efektivnější je kombinovat ji s pracovním sešitem. Každá kapitola učebnice je koncipována jako výukové lekce, která by se měla zvládnout během jedné vyučovací hodiny.
To ovšem vyžaduje určitou zkušenost a disciplinované nakládání s časem. Především během prvních týdnů a měsíců práce s učebnicí je proto dobré počítat s větší časovou dotací na kapitolu.
Práci s učebnicí vám usnadní ikony
Příčina a následek
V kapitolách označených touto ikonou se zaměříme na to, proč se události dějí a jaké mají dopady. Porozumíme především tomu, že každou změnu ovlivňuje řada příčin, které mají různý vliv. A také tomu, že příčiny a důsledky jsou vzájemně provázané.
Trvání a změna
Takto označené kapitoly nám ukážou, že v dějinách můžeme odhalovat různé body obratu a také že pokrok pro část lidí může být úpadkem pro jiné. Navzdory velkým politickým změnám se řada věcí proměňuje velmi pomalu nebo se nemění vůbec.
Dobové perspektivy
Historické myšlení nám umožňuje porozumět tomu, že na různé události pohlíželi jejich účastnici různě – stejně jako na ně různě pohlížíme i my. V kapitolách označených touto ikonou se porot zaměříme na to, jak lépe porozumět lidem, kteří žili v minulosti.
Vztah k minulosti
To, co je v dějinách významné, se mění v různých dobách a v různých skupinách. Kapitoly s touto ikonou nám umožní přemýšlet nad tím, co rozhoduje o významných událostech, a také si budeme klást otázku, jestli se z dějin můžeme poučit.
Práce se zdroji (pracujeme se zdroji)
Naše představa o minulosti vychází ze zdrojů, které máme k dispozici. V těchto kapitolách se zaměříme na to, jak správně se zdroji pracovat. Naučit bychom se měli, že každý zdroj má svůj původ, který musíme prozkoumat, a také že informace z jednoho zdroje je nutné ověřita doplnit zdroji dalšími.
Struktura učebnice
Učebnice se skládá z deseti tematických bloků, z nichž každý obsahuje tři až šest kapitol. V úvodu každého tematického bloku je motivační ikonografie (fotografie, plakát, umělecké dílo), které ilustruje možné podoby historické analýzy.
Každá kapitola, chcete-li výuková lekce, je rozvržená tak, aby bylo možné ji odučit během běžné vyučovací hodiny.
Tematické bloky
Tematické bloky jsou sety několika příbuzných kapitol (tří až šesti). V úvodu každého bloku je motivační ikonografie (fotografie, plakát, umělecké dílo), která ilustruje možné podoby historické analýzy. Úvodní text má především informační funkci, žáci se seznamují s tématy, která budou v rámci bloku reflektována.
Kapitoly
Svorníkem celé kapitoly je badatelská otázka, k jejímuž zodpovězení slouží jak výkladové texty, tak především zdroje. Analýza dílčích úkolů vztažených k jednotlivým pramenům pomáhá žákům dospět
k odpovědi na badatelskou otázku.
Kapitoly pro rozvoj dovedností
Součástí některých tematických bloků jsou i kapitoly zaměřené na rozvoj badatelských dovedností. Ústřední otázky se v těchto kapitolách soustřeďují na reflexi médií (filmů a dokumentů, plakátů, fotografií, muzejních expozic, soch a památníků atp.) jakožto prostředníka poznání minulosti.
Učebnice a RVP
Učebnici lze využít jako základ pro zpracování tematického plánu pro 9. ročník (nebo kvartu gymnázia), kapitoly naplňují všechny výstupy obsažené v RVP pro ZŠ. Zároveň ale využívají konceptů, které jsou začleňovány do právě probíhající revize RVP.
Struktura kapitol
Badatelská otázka
Badatelská otázka je zásadním prvkem a svorníkem celé lekce. Integruje všechny dílčí aktivity, jejich plnění by mělo vést k zodpovězení této otázky. V hodině si tak můžeme představit badatelský oblouk, který začíná badatelskou otázkou, pokračuje evokací, prací se zdroji a končí odpovědí a reflexí na badatelskou otázku.
Ikona historického myšlení
Ikona odkazující na princip, který kapitola rozvíjí - tedy zda orientuje žáka k pochopení příčin a následků či trvání a změny nebo přiblížení dobových perspektiv, případně prohlubuje jeho vztah k historickému myšlení
Úvodní fotografie
Úvodní fotografie a v několika případech také krátká ukázka z filmu slouží jako evokační prvek. Nemá sloužit
k analýze, ale spíše jako úvod do tématu a vysvětlení, proč se žáci mají právě tímto tématem zabývat.
Zdroje
Jádrem každé kapitoly jsou prameny doplněné o úkoly, které se k těmto pramenům vztahují. Prameny v učebnici označujeme jako zdroje, protože vlastně nejde jen o prameny ve vlastním slova smyslu. Vedle textů (vzpomínek, úředních dokumentů, korespondence) se jedná především o ikonografii: fotografie, karikatury, obrazy, ale i audiovizuální zdroje (ukázky z filmů, případně televizních seriálů, dokumentů či reportáží). Termín “zdroj” má navíc konotace i mimo historické vzdělávání a odkazuje na nutnost zakládat názory a argumenty na faktech.
Výkladový text
Výkladová pasáž má žákovi pomoci zorientovat se v problematice, uvést ho do kontextu, připomenout mu některé souvislosti. Oproti tradičním učebnicím dějepisu ale tento text neslouží jako hlavní zdroj pro poznávání minulosti a rozvoj historické gramotnosti.
Vizualizační prvky
Časové osy, grafy, tabulky a další vizualizační prvky jsou dalším žákovým pomocníkem při hledání souvislostí a propojování získaných poznatků.